Zima ve znamení krmítek

13.6.2012   Období prázdnin je již téměř za dveřmi a tak je nejvyšší čas "vypořádat se" s krmítky. Tady je pár řádků o tom, jak jsem během zimy přikrmoval a občas i fotil drobné pěvce v okolí krmítek.

   Své první krmítko jsem nainstaloval poměrně pozdě - teprve v půlce prosince. Předcházelo tomu hledání vhodného místa (vlastní pozemek "na samotě u lesa" nemaje), pozorování, dohoda s majitelem pozemku atd... Ve výběru místa zvítězila příměstská křovinatá lokalita, nedaleko rybníka, vesnice a lesa. Doufal jsem, že výběr místa bude správný.



"Polní" krmítko, kolem něj pomocné žebříčky pro upevnění odsedávacích větviček

   Samodosýpací krmítko o objemu cca 7,5 litru slunečnice jsem vyrobil z odpadních prken s tím, že v případě jeho zničení (v úvahu přicházeli vandalové nebo divočáci) bude škoda minimální. Nakoupil jsem pytel černé slunečnice, nějaké lojové koule a začalo krmení... Chvíli trvalo, než si ptáci krmítko našli ale po cca 14-ti dnech se kolem krmítka začaly motat první koňadry a modřinky. 


Sýkora koňadra (Parus major)
Sýkora koňadra (Parus major)

   Po necelých třech týdnech od instalace krmítka jsem udělal první pokus o focení. Maskovací stan jsem umístil ve vzdálenosti cca 5 - 6 metrů od krmítka na okraj keře, který ptákům sloužil i jako bezpečné útočiště před případným vetřelcem. Když se ptáčci slétli ke snídani, chvíli sice stan nedůvěřivě okukovali ale po pár minutách se osmělili a přestali si stanu všímat.


Můj polní krmítkový ateliér
Můj polní krmítkový ateliér

   Nejčastějšími - a zároveň nejpočetnějšími - návštěvníky krmítka byli jednoznačně zvonci zelení. Za nimi následovaly sýkory koňadry a modřinky, přidali se i vrabci polní. Tím však - k mému - zklamání výčet návštěvníků krmítka končí :-( Doufal jsem ve větší druhovou rozmanitost ale nějak se nedařilo. Sice se v okolí potulovaly kvíčaly a kosi ale nepodařilo se je (ani jiný druh) přilákat do smysluplné vzdálenosti ani pomocí jablek, loje, vloček a ořechů. 


Zvonek zelený (Carduelis chloris)
Zvonek zelený (Carduelis chloris)

   Během únorových tuhých mrazů, kdy noční teploty padaly až k -20 stupňům a ani přes den nebylo o moc tepleji, byl o krmítko takový zájem, že ptáci dokázali během 24 hodin spořádat celou jeho náplň. To znamenalo každodenní návštěvu s pytlem krmení - ptáci si na krmítko zvykli a nepřicházelo v úvahu je zklamat a nechat o hladu. Myslím, že pro mnohé by výpadek v krmení mohl být fatální - bez možnosti doplnit energii by tuhé mrazy nemuseli slabší jedinci přežít. Jak to na krmítku vypadalo v době "nájezdu loupeživých hord" :-) zvonků zelených můžete vidět na videu v tomto článku.


Vrabec polní (Passer montanus), sleduje průlet sýkorky
Vrabec polní (Passer montanus), sleduje průlet sýkorky

   Touha po fotografování i jiných, než jen výše zmíněných druhů ptáků, mě přivedla k tomu, že jsem narychlo postavil ještě jedno krmítko, tentokrát v ryze horském prostředí. Krmítko, resp. dvě krmítka jsem na začátku února umístil na malé lesní mýtině nedaleko Cínovce, na vršcích Krušných hor. 


Ptačí krmná stanice v Krušných horách; vlevo pomocné krmítko na ořechy, vpravo hlavní krmítko. Pro podrobném prozkoumání fotky odhalíte i kusy loje a lojové koule.
Ptačí krmná stanice v Krušných horách; vlevo pomocné krmítko na ořechy, vpravo hlavní krmítko. Pro podrobném prozkoumání fotky odhalíte i kusy loje a lojové koule.

   Horské krmítko vešlo ve známost mezi ptačí obcí o něco rychleji než krmítko polní. Už po šesti dnech jsem mohl při kontrole krmítka pozorovat - jak jinak - sýkorky. Tentokrát však kromě obligátních koňader létají ke krmítku i uhelníčci a parukářky! Jak parukářky, tak hlavně uhelníčci dostáli svojí pověsti a chovají se docela nebojácně. Stačilo, když jsem odešel ke stromu vzdálenému cca 2 metry od krmítka uvázat kus loje a už začali létat pro slunečnici :-)


Sýkora parukářka (Parus cristatus) si pochutnává na kusu loje
Sýkora parukářka (Parus cristatus) si pochutnává na kusu loje

   Po dalším týdnu se kolem krmítka začali objevovat i hýli obecní, zpočátku však jen nesměle. Na okolních smrcích se mi podařilo občas zahlédnout křivky a dokonce několikrát byl slyšet - a jednou na pár vteřin i vidět - ořešník kropenatý! Bohužel, dva posledně jmenované druhy se mi nepodařilo nalákat ani na předkládané dobroty ani na hlas přehrávaný z vábničky.


To je bašta! Sameček hýla obecného (Pyrrhula pyrrhula) na krmítku...
To je bašta! Sameček hýla obecného (Pyrrhula pyrrhula) na krmítku...

   Tedy ono to s tím zkrmováním dobrot bylo trochu nejasné. Do hlavního krmítka jsem samozřejmě nasypal slunečnici - na tu létali hýli obecní, zvonci zelení, zastavil se na okamžik čížek lesní a samozřejmě sýkorky v několika druzích. Konkrétně koňadry, modřinky, parukářky, uhelníčci a babky. Do vedlejšího pomocného krmítka jsem sypal směs ovesných vloček, lískových a vlašských ořechů. Oboje ořechy jak vyloupané, tak i ve skořápce. Ořechy vždy zmizely do druhého dne, o vločky takový zájem nebyl (no, já se nedivím, taky je nemusím :-)). Vrtalo mi hlavou - a do teď vrtá - který pták mohl rozlouskat a zkonzumovat lískové a vlašské ořechy. Skořápky se válely kolem krmítka i pod větvemi okolních stromů. Bohužel za mé přítomnosti jsem žádného "pachatele" neviděl. Vlastně kromě jedné koňadry, která mě překvapila tím, že do zobáčku popadla celý lískový ořech ve skořápce a vyhodila jej z krmítka!


Sýkora modřinka (Parus caeruleus), jeden z pravidelných návštěvníků obou krmítek
Sýkora modřinka (Parus caeruleus), jeden z pravidelných návštěvníků obou krmítek

   A ještě jedna záhada! Kolem krmítka jsem na stromy přivazoval vždy po třech kouscích loje. Jenže většinou hned do rána následujícího dne je někdo sklidil, tedy zkonzumoval. Sýkorky to asi nebyly. Když se situace začala pravidelně opakovat, začal jsem pátrat. Stopy ve sněhu ukazovaly (pravděpodobně) na kunu. Na lišku se mi zdály malé a liška by asi nevylezla na strom do výšky cca 2,20 m. Škrábance na kůře stromu - dle mého laického odhadu - ukazují na kunu. Lesní nebo skalní? Těžko říci, nepodařilo se mi ji odhalit ani jinak identifikovat. Udělal jsem i pokus o noční hlídku, leč vyměknul jsem, resp. vymrznul a zabalil to již po pěti hodinách :-) 


Kmen stromu poškrábaný - čím vlastně? Kunou? Asi ano...
Kmen stromu poškrábaný - čím vlastně? Kunou? Asi ano...

   Na příští zimní období mám co dělat a vylepšovat. Mám pár nápadů, jak fotky vylepšit a zatraktivnit (vylepšit pozadí snímků), pokusit se o nějaké akčnější snímky, snad i nalákat a zaznamenat nějaké další druhy ptáků. Možná i savců :-) Také možná ptáčkům a následně i fotografování prospěje, když krmítka nainstaluji dříve, nejpozději na začátku zimy.


Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), samička
Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), samička

   Pokud sem snad zavítá někdo zkušenější, ať už fotograf nebo ornitolog, uvítám každou radu či podnět, co zlepšit, co se komu osvědčilo, co udělat jinak, jak přilákat další druhy ptáků atd. No a samozřejmě uvítám každý zajímavý tip na fotografování či výskyt zvěře! 

M.H. 

V hlavních rolích:

Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) v mojí galerii     Povídání a hlas naleznete zde

Sýkora babka (Parus palustris) v mojí galerii     Povídání a hlas naleznete zde

Sýkora koňadra (Parus major) v mojí galerii     Povídání a hlas naleznete zde

Sýkora modřinka (Parus caeruleus) v mojí galerii     Povídání a hlas naleznete zde

Sýkora parukářka (Parus cristatus) v mojí galerii     Povídání a hlas naleznete zde

Sýkora uhelníček (Parus ater) v mojí galerii     Povídání a hlas naleznete zde 

Vrabec polní (Passer montanus) v mojí galerii     Povídání a hlas naleznete zde

Zvonek zelený (Carduelis chloris) v mojí galerii     Povídání a hlas naleznete zde 


Zpět na přehled novinek

Komentáře

Zde můžete zanechat vzkazy, názory či kritiky k tomuto článku adresované autorovi, případně i stručně reagovat na ostatní návštěvníky. Upozorňuji však, že případné vulgarity nebo urážky kohokoliv budou bez výčitek smazány. Děkuji :-)

K tomuto článku patří 2 vzkazy.

Václav Burle www stránky     Napsat email na adresu burle@seznam.cz

Pěkně jsem se pokochal. Děkuji

18.1.2013 00:50    Smazat tento vzkaz  Odpovědět na vzkaz  Zobrazit IP adresu

Tomáš S.

Ahoj Miloši, díky za pěkný článek. Netušil jsem, kolik času jsi tomu obětoval, věřím, že příští rok doladíš detaily a zadaří se přilákat i další ptačí druhy. Nech si dařit!

Miloš odpověděl: Ahoj Tomáši, díky za návštěvu. Snad se to příští zimu podaří vylepšit a doladit. Plány a nápady by byly, jen mít dostatek času je zrealizovat!
M.H.

16.6.2012 11:52    Smazat tento vzkaz  Odpovědět na vzkaz  Zobrazit IP adresu

Jméno:    

Email:

Web:

Vzkaz: Nevkládejte URL adresy

Vložit smajlíky (Otevře nové okno)

Prosím přepište tento kód: mtxo

Nezobrazovat smajlíky

Odeslat tento vzkaz soukromě